Příběh dobrovolných hasičů Prahy 1

Příběh začal v roce 2002, kdy Prahu zasáhla ničivá povodeň a výrazně poškodila centrum hlavního města. Po povodni se ještě pár dnů v zaplaveném a zabahněném území pohybovali dobrovolníci, vojáci a profesionální hasiči. Pak zůstali jen místní, chyběla organizace, zkušenosti, vybavení.

 

V roce 2008 dorazil na radnici dopis z Malé Strany, že v jiných městských částech fungují sbory dobrovolných hasičů, a že kdyby byl takový sbor i na Praze 1, tak by se povodeň zvládla daleko lépe. Jakožto bývalý projektant požárního zabezpečení budov dostal tento dopis v radě k vyřízení Filip Dvořák (ODS). „Myšlenka mne nadchla a podpořil jsem ty chlapy, kteří s ideou přišli. V roce 2009 vznikl pilotní projekt, proběhl první Den dobrovolných hasičů. O rok později pak vzniklo občanské sdružení Sbor dobrovolných hasičů Prahy 1,“ říká Dvořák, který je dnes zástupcem velitele jednotky Dobrovolných hasičů v Praze 1.

Na počátku se celá aktivita potýkala s nedůvěrou radnice i některých občanů. Ta byla násobena i tím, že zhruba ve stejné době neslavně končila podobná aktivita v Praze 8. V případě Prahy 1 to však byla autentická iniciativa domácích obyvatel, kterým nebylo jedno, že jejich domov je v potenciálním ohrožení. Iniciativě pomohla na nohy havárie potoka Brusnice na Hradčanech, která způsobila zaplavení několika bytů. Byli to právě dobrovolní hasiči, kteří byli na místě nejrychleji a s plným nasazením pomáhali odstraňovat následky. Tato událost pomohla přesvědčit pochybující, že vzniká opravdu potřebný nástroj, který bude schopný v případě potřeby okamžitě pomoci.

Dnes již Sbor dobrovolných hasičů Prahy 1 funguje na plné obrátky. Lze říci, že v praxi se dělí na dvě větve. Na jedné straně funguje takzvaný senior tým vedený naším starostou Krištofem. Tito členové se zaměřují na komunitní, společenskou a obecně vzdělávací roli. Podílejí se na přípravě a organizaci Masopustu, Hasičského bálu, účastní se různých akcí Prahy 1 jako hasičská asistence, organizují předváděcí akce a příměstské tábory pro děti. Chystají třeba i brožuru pro seniory a školení ochrany proti ohni a chování v krizových situacích. Na straně druhé je zde Jednotka, jejíž hlavní úlohou je aktivně zasahovat v krizových situacích. Mezi nejvýznamnější patřila pomoc na místě výbuchu plynu v Divadelní ulici a nepřetržité nasazení při povodni v loňském roce. Lze bez přehánění říci, že Dobrovolní hasiči Prahy 1 dorazili na místo jako první a odjížděli jako poslední. Jejich mimořádné nasazení v těžkých podmínkách, několik dní v kuse bez spánku a perfektně odvedená práce při stavbě protipovodňových zábran jsou důkazem, že se původní myšlenku podařilo přetavit ve fungující projekt s mimořádným přínosem pro Prahu 1.

Dobrovolní hasiči a symbolické paralely

Prostory, které dobrovolní hasiči Prahy 1 pro svou činnost používají, mají zajímavou symboliku, která dotváří již tak zajímavý příběh vzniku sboru. Hasičská zbrojnice je umístěna v Novomlýnské vodárenské věži, postavené v roce 1660. Vodárenské věže patřívaly k nejvyšším bodům v tehdejším městě, a proto se zde držely požární hlídky. Druhým prostorem, který je využíván například pro pořádání příměstských táborů, je Loretánská zahrada. Praha 1 ji získala v roce 2008 od magistrátu. Bylo zde zpustlé zahradnictví, celý prostor připomínal džungli. Při čištění areálu v roce 2010 se doslova vyloupla unikátní požární nádrž z roku 1944. V období II. světové války byla obdobná nádrž vybudována i na Staroměstském náměstí a rovněž ve Františkánské zahradě. Voda z této nádrže byla určena pro hašení Pražského hradu a sídla říšského protektora v Černínském paláci. Znovunalezená nádrž, která v letošním roce slaví 70. výročí, byla značně poškozená, ale netekla. Hasiči ji vyčistili a radnice Prahy 1 zajistila opravu. Zahrada je od Loretánské ulice oddělená zdí, ve které je umístěna kaple sv. Barbory. Ta je ve frankofonních zemích patronkou hasičů a byla jí dříve i u nás. V období Rakouské monarchie byla vystřídána Sv. Floriánem.

Hlavní funkce dobrovolných hasičů Prahy 1 

Mají výcvik i na požáry, ale Jednotka je předurčena k protipovodňové ochraně Prahy 1. Jsou neuvěřitelně zruční v sestavování zábran, jedná se o rychlý, sehraný, vyškolený tým. Ochrana pražských břehů je tvořena hradidlovým systémem. Jednotka je však vyškolena exkluzivně k aktivaci protipovodňové ochrany paláce Žofín. Ten je chráněn membránovým systémem. Oba systémy mají výhody i nevýhody, městský je jednodušší z hlediska manipulace a sestavování, má menší nároky na erudovanou obsluhu. Zároveň ale musí být skladován za Prahou a transportní čas je dlouhý. Systém Prahy 1 je složitější na manipulaci, ale je velmi skladný a uložen pod zemí přímo na Žofíně.