Přichází Praha 1 na nájemném o miliony?

Jedním z klíčových úkolů vedení radnice je chovat se jako správný hospodář. S tím souvisí například průběžné ověřování, zda Praha 1 nemá v nájmu stále nájemce se smlouvami z devadesátých let, jejichž výše nájmu již absolutně neodpovídá současným cenám. V takovém případě je nutné přehodnotit stávající nájemní stav a vypsat soutěž, při které se ověří výše nájmu. Zkušenosti ukazují, že rozdíly mohou jít do milionů.

Od roku 2006 jsem se snažil provést kompletní audit majetku MČ Praha 1. Cílem bylo mimo jiné ověřit, zda zejména dlouhodobé nájemní smlouvy s jednotlivými nájemci nebytových prostor nejsou z pohledu Prahy 1 finančně nevýhodné. Ukázalo se, že tomu tak v mnoha případech skutečně je. Proto jsme v řadě případů přistoupili k výpovědi stávajících smluv a vypsali nová veřejná výběrová řízení na pronájem daných nebytových prostor. I přesto, že jsme stávajícím nájemcům dali 15% cenové zvýhodnění, zvedla se proti tomuto postupu vlna nevole. 

Nahoru jdou nájmy a často i kvalita sortimentu 

Vypsání nových soutěží však přineslo nejen podstatné zvýšení příjmů do rozpočtu Prahy 1, ale v mnohých případech se ukázalo, že na změně vydělali i občané v okolí, protože s novým zájemcem přišel do nové provozovny i mnohem kvalitnější sortiment. Za příklad mohou sloužit třeba dnešní populární Libeřské lahůdky ve Vodičkově ulici. Mnozí si ještě zřejmě pamatují předchozí provozovnu, která svým sortimentem k návštěvě příliš nelákala. Dnes se v lahůdkách tvoří fronty po celý den, přičemž nájem se oproti předchozí smlouvě zvýšil zhruba sedminásobně. Podobný příběh se odehrál v Myslíkově ulici, kde někdejší špinavý bufet vystřídala dnešní Polívkárna. Obrovskou nevoli živnostníků svého času vyvolalo vypsání nových soutěží na pronájem nebytových prostor v oblasti Kozího plácku. Osobně tyto protesty samozřejmě dokážu pochopit, ale z pohledu radnice je takový postup jediný správný. To nakonec potvrdil i čas, kdy původní živnostníci nalezli prostory v blízkém okolí a na rohu Kozího plácku a Vězeňské je dnes špičkové řeznictví, kam chodí nakupovat lidé z širokého okolí. O rezervách, jaké se mohou v nájemních smlouvách skrývat, se nakonec přesvědčuje i současné vedení radnice. Při nové soutěži na nájemce nebytového prostoru, kde sídlí obchod značky Louis Vuitton, přišla nabídka nájemného ve výši 20 milionů korun ročně, což je oproti stávajícím 7,5 milionům korun téměř trojnásobek.

Regulované nájemné pro komerční subjekty nesmí být automatické

Na území Prahy 1 se nacházejí stovky nejrůznější provozoven, restaurací, barů, obchodů a služeb. Řada z nich sídlí v budovách, které jsou majetkem Prahy 1. Ta dostává od podnikatelů neustálé žádosti o všelijaké slevy na nájemném a jiné úlevy. Nejčastějším argumentem je potřeba zachování občanské vybavenosti. Tato potřeba na Praze 1 nepochybně je. ODS se i v opozici snaží o to, aby se jednička nezměnila ve skanzen pro turisty, kde nebudou moci obyvatelé vést normální život. Nemělo by to ale znamenat, že bude městská část snižovat nájemné automaticky. Každý případ je třeba posuzovat individuálně. Mohlo by totiž dojít k tomu, že by byla zvýhodňována jedna skupina podnikatelů na úkor těch ostatních, což odporuje zákonu i zdravému rozumu.

Mnozí platí tržní nájemné v soukromých domech

Mnoho provozoven totiž sídlí v soukromých domech, kde pochopitelně platí normální tržní nájemné. Soukromého majitele nemovitosti totiž logicky zajímá v první řadě výnos, který z pronájmu nebytových prostor má. I přesto tam podnikatelé jsou a fungují. Nabízí se tak relevantní otázka, zda městská část místo občanské vybavenosti nedotuje spíše méně schopné podnikatele, kteří nejsou schopni obstát v tržním prostředí. Radnice musí dbát o občany i dobře hospodařit Radnice se musí chovat jako dobrý hospodář. To v žádném případě neznamená, že by jediným argumentem měla být výše zisku z pronájmu prostor. Úkolem samosprávy není podnikat, ale dbát o blaho občanů. Vše by ale mělo mít své hranice a jasně stanovená pravidla, férová pro všechny. Proto v ODS připravujeme manuál, který bude zahrnovat potřeby občanské vybavenosti v jednotlivých částech Prahy 1 a zároveň stanoví jasná pravidla, se kterými budou seznámeni všichni nájemci. Vše bude transparentní a přehledné. Uvědomujeme si, že je rozdíl, zda někdo podniká v prodeji potravin, či luxusní módy, a to jak z hlediska možných zisků, tak i potřebnosti a využitelnosti pro občany Prahy 1. Ale to vše lze zohlednit ve zmíněném manuálu, který hodláme nejprve podrobit široké diskusi, jejímiž účastníky musejí být pochopitelně i samotní nájemci.

Michal Valenta